Jan Horváth
6.3.1984
Ostrov
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Romský magazín karlovarského kraje

 

Dějiny

Dlouhou dobu se vycházelo z toho, že romština se vyvinula ze sanskrtu (oba jazyky patří k indické skupině indoevropských jazyků). Pomocí srovnávací lingvistiky se dnes však dospělo k názoru, že jazyk Romů pochází z jednoho severozápadního dialektu staré hindštiny. Za vlast Romů (rom = muž, manžel, romňi = žena, manželka, roma = lidé) se tedy v každém případě považuje Indie.

Důvod jejich odchodu je neznámý (mohlo jít o hladomor, války, invaze nebo pozici tzv. nedotknutelných nacházejících se mimo kastovní zřízení, původně zvané varnášrama). Podle legendy se jim dostalo pozvání od perského panovníka, který potřeboval hudebníky k obveselení svých poddaných. Postupně se dostali do Evropy (kolem 13. století, první zmínka v Čechách pochází ze 14. století), kde byli označováni jako Cikáni podle řeckého Athiganoi (maloasijská sekta, zabývající se věštěním) nebo Egypťané (podle Malého Egypta v Byzanci). Vydávali se za poutníky, kteří za své hříchy musí putovat po světě, a požívali tedy pohostinnosti a ochrany (na základě glejtů nejrůznějších panovníků, mezi jinými i papeže, přičemž mnohdy docházelo k jejich padělání).

Životní styl Romů však záhy začal vzbuzovat averzi a z toho důvodu byli pronásledováni (popravy, věznění a vyhnanství jen kvůli původu). Vlády Marie Terezie a Josefa II. se vyznačovaly snahami o jejich asimilaci.

20. století bylo ve znamení rasistických zákonů (cikánské legitimace za první republiky v Československu), holocaustu, komunistických snah o asimilaci (zákaz kočování v roce 1959, snaha o rovnoměrný rozptyl po území Československa), sterilizace žen v nemocnicích bez jejich vědomí, potlačování romského jazyka (tresty za používání romštiny na základních školách) a kultury. Většina romských dětí byla zařazována do zvláštních škol. Na konci 20. století sílí snahy o společenskou a politickou emancipaci, vznikají romské kulturní a vzdělávací spolky, politické strany, organizují se celosvětové sjezdy jako např. 1. světový romský sjezd v roce 1971 v Londýně. Současně dochází k emigraci Romů z východní Evropy zejména do Británie, Kanady a USA. Kanada proto znovu zavedla víza pro občany České republiky.

Jazyk
Romština, jazyk Romů, patří do indické skupiny indoárijských jazyků. Dělí se na 3 hlavní skupiny:

* evropská romština (muž = rom),
* domština (muž = dom, oblast dnešního Íránu),
* lomaverština (muž = lom, oblast Arménie),

Má nesčetné dialekty (jen v Evropě je jich kolem šedesáti, mnohdy jsou srozumitelné, vyskytují se však i dialekty, které jsou navzájem nesrozumitelné – záleží na procentu přejatých slov).

Tradiční příjmení
Mezi typická příjmení českých Olašských Romů patří například Horváth, Oláh, Balog, Čonka a Lakatoš, Romové ze Slovenska mají zase často příjmení Demeter, Sivák atd. Častá jsou také příjmení Žiga a Németh.

Rovněž některá jména jsou v romské populaci častější než u etnických Čechů (např. Erika, Koloman, Etela, Gizela, Sandra, Gejza, Imrich), nicméně tento jev není tak výrazný jako v případě příjmení a většina Romů v České republice má obdobná jména jako ostatní obyvatelstvo. Vzhledem k tomu, že většina českých Romů pochází původem ze Slovenska, mají také častěji jména, která jsou v České republice výjimečná, avšak na Slovensku a v Maďarsku celkem běžná (např. Zoltán, Tibor, Margita, Elemír, Dezider, Marika, Attila nebo Aladár).

Tradiční povolání
Romská žebračka

Mezi tradiční romská povolání patřily hudba, kovářství, košíkářství, čištění peří, broušení nožů, věštectví, apod.

Sociální uspořádání
Skupina Romů v Bulharsku
Romská obydlí na Slovensku

Základem společnosti je rodina, kde panuje velká soudržnost. Rodinou jsou pro Romy lidé, v daleko menší míře obydlí. Tradičně se představitel určitého seskupení Romů, který požívá velkou autoritu, nazývá vajda.

Romové netvoří jednolité etnikum, štěpí se na mnoho skupin – kmenů (Olašští Romové, Sintové v Německu, Manušové ve Francii, Gitanos ve Španělsku apod.). Po druhé světové válce zbylo v České republice jen 600 Romů.[13] V současnosti v Česku žijí převážně východoslovenští Romové (byli sem přesunuti v rámci poválečné obnovy průmyslu), 10 % tvoří Romové olašští, nepatrné procento Romové čeští (ti byli téměř vyhlazeni při holocaustu v pracovních táborech v Hodoníně u Kunštátu, v Letech u Písku a v Osvětimi).


Romská vlajka

Romská vlajka se skládá z modrého pruhu v horní polovině, zeleného pruhu v polovině dolní a z červené čakry s 16 paprsky umístěné uprostřed. Čakra, která je i na vlajce Indie, odkazuje na indický původ romského národa. Zelený a modrý pruh symbolizují život věčných poutníků po zelené zemi pod blankytnou oblohou.

Tato vlajka byla přijata na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Londýně v roce 1971.
Hymna

Podrobnější informace naleznete v článku Romská hymna.

Všeobecně se za romskou hymnu považuje romská píseň Gejľem, gejľem známá též pod názvy Geľem, Geľem; Djelem, Djelem; Opre Roma; Romale, čhavale atd. Za romskou hymnu byla prohlášena v roce 1971 na 1. Mezinárodním sjezdu IRU v Orpingtonu u Londýna.

Existence romské hymny není mezi Romy v Česku dosud příliš známá. Znají ji spíše romští aktivisté nebo Romové, kteří se účastní romských kulturních akcí. Na přímý dotaz, jaká píseň je hymnou Romů, se lze setkat s odpovědí, že Romové hymnu nemají, případně s tvrzením, že romskou hymnou je jiná píseň (zřejmě nejčastěji bývá uváděna romská lidová píseň Čhajori romaňi, kterou někteří nazývají hymnou českých Romů).

Náboženství

Romové se přizpůsobili náboženství místního obyvatelstva. V Česku jsou většinou formální katolíci. Jejich patronkou je Černá Sára. Od počátku devadesátých let v Česku přibývá romských členů protestantských církví. Náboženské představy Romů stejně jako zvyky a rituály s nimi spojené se liší podle jednotlivých kmenů a podle krajin, ve kterých žijí. V Česku v některých rodinách zvláště ve větších městech romské tradice mizí, nejdéle se uchovávají tradice spojené se smrtí a narozením. Původem slovenští Romové mají velký respekt z duchů zemřelých, mulů. Mnoho z nich uvádí, že se s nimi alespoň jednou v životě setkali. Z těchto setkání mívají strach. Mulové se jim mohou zjevovat, po případě je varovat před hrozícím nebezpečím. Část slovenských Romů má také obavy z guny daj, zřejmě obdoby slovanské polednice. Ta může uhranout jejich nově narozené dítě, pokud jej nechají o samotě a není pokřtěno. Guny daj lze zahnat magickými praktikami, které se liší podle jednotlivých rodin. Někteří věří i v existenci čarodějnic (striga). Hovořit o strigách a setkání s nimi je zřejmě tabu.

Romská kultura
Romští muzikanti v Brně
Festival Khamoro Roma v Praze v roce 2007
Literatura na území Česka a Slovenska

* Elena Lacková: Narodila jsem se pod šťastnou hvězdou – životní příběh autorky, pocházející ze Šariše u Prešova. První romská studentka Univerzity Karlovy v Praze.
* Tera Fabiánová: Tulák – pohádka, Jak jsem chodila do školy (příběh z autorčina dětství)
* Margita Reiznerová – Suno – Sny – sbírka básní, které jsou prodchnuty láskou k životu, přírodě a těžkým životním osudem. Autorka žije v Belgii.
* Vlado Oláh: Khamuto kamiben Žár lásky - básně
* Gejza Horváth - sbírka povídek Trispras

Divadlo

* Divadlo Líšeň
* Pralipe (bratrství, založeno v roce 1971 ve Skopje)
* Romathan (Místo pro Romy, založeno v roce 1992 v Košicích
* Romen (1931 v Moskvě).

Hudba

* Janos Bihári – oblíbenec Liszta.

Z romského repertoáru pochází tance verbunkos a flamenco (výraz, kterým se původně označovali Romové v Andalusii).

* Panna Cinková – 18. stol. (Slovensko), romská Sapfó, primáška.
* Papusza (= Panenka) – vlastním jménem Bronislawa Wajs, 20. století (Polsko). Autorka dlouhých balad.
* Jožka Kubík – Horňácko, legendární primáš. CD Dalekonosné housle (1999) a Majstr (2000).
* Dezider Fertö – maďarský Rom usazený na Slovensku, 20. století. Hudebník, řezbář.
* Antonín Gondolán – nabídka spolupráce od Franka Sinatry, spolupráce s Karlem Gottem. Mimořádně talentovaný.
* Ida Kelarová – dcera Kolomana Bitta, sestra Ivy Bittové.
* Věra Bílá – skupina Kale (= Černí)
* Laco Deczi – vynikající jazzový trumpetista, vystupuje se svou skupinou Celula New York, původem ze Slovenska (narozen 1938 v Bratislavě), v 60. letech 20. stol. vystupoval s Karlem Velebným v SHQ, v 70. letech vystupoval jako sólový trumpetista, podílel se mimo jiné na slavné nahrávce Jazz Goes To Beat Václava Zahradníka, od 80. let 20. stol. žije v New Yorku.
* Iveta Kováčová nar. 1963, Kadaň, zpěvačka, skupina Triny
* Mário Bihári - zpěvák a akordeonista, vystupuje ve skupině Koa, dříve společně se Zuzanou Navarovou
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one