Jan Horváth
6.3.1984
Ostrov
Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

Romský magazín karlovarského kraje

 

Novinky

Před 10 lety vyvrcholila kauza kolem ústecké Matiční ulice, domy budou nyní zbourány
Praha/Ústí nad Labem, 12.10.2009 10:12, (ROMEA)

Sdílet

Před deseti lety, 13. října 1999, vyvrcholila kauza kolem ústecké Matiční ulice, jež se stala jedním z nejznámějších případů špatného soužití většinového obyvatelstva a příslušníků romské komunity v Česku. V jedné z ústeckých čtvrtí na základě rozhodnutí místní samosprávy v tento den vyrostl betonový plot, jenž měl oddělit rodinné domky a obecní domy pro neplatiče nájemného, obývané převážně Romy. Stavba byla odstraněna po šesti týdnech na nátlak vlády a po protestech českých i zahraničních ochránců lidských práv, kteří v ní spatřovali projev rasismu.

Plot mezi starousedlíky a obyvateli obecních bytů nechala na podzim 1999 postavit radnice ústeckého obvodu Neštěmice, kam Matiční ulice spadá. O kontroverzní stavbě rozhodli zastupitelé v září 1998. Důvodem byly podle tvrzení místní samosprávy dlouholeté stížnosti majitelů rodinných domků na chování obyvatel z obecních bytů na druhé straně Matiční ulice. Do těchto bytů radnice sestěhovala v první polovině 90. let neplatiče nájemného.

Rozhodnutí neštěmických zastupitelů o stavbě 1,8 metru vysokého keramického podle radnice na ochranu starousedlíků před před hlukem a nepořádkem z areálu obecních bytů vzbudilo kritiku místních Romů, romských organizací a ochránců lidských práv doma i ve světě. Opatření považovali za projev diskriminace Romů.

Již v srpnu 1998 se například na českou vládu obrátil ženevský Výbor pro odstranění rasové diskriminace s žádostí o informaci, jaké hodlá učinit opatření k odstranění snah o izolaci některých skupin obyvatel v českých obcích. Koncem září 1998 do Matiční ulice přijela zmapovat situaci skupina specialistů Rady Evropy na romskou problematiku, později i zástupci Komise OSN pro lidská práva. Výstavbu plotu kritizoval prezident Václav Havel. Kauza se objevila i na stránkách zahraničního tisku.

Radnici ovšem ke zbourání plotu nepřiměly ani tyto kritiky ani hlasování členů Poslanecké sněmovny, kteří v den výstavby plotu zrušili usnesení neštěmických zastupitelů o jeho postavení ze září 1998. Vláda se přitom již od ledna 1999 pokoušela vedení města Ústí nad Labem přesvědčit, aby od záměru na výstavbu zdi ustoupilo. Za stavbu plotu následně Českou republiku kritizovala Evropská unie (EU). Komisař EU pro rozšíření unie Günter Verheugen to tehdy označil za porušení lidských práv a řekl, že EU požaduje, aby česká vláda tento problém neprodleně vyřešila.

Změnu postoje místní radnice přinesl až příslib vlády poskytnout na zlepšení soužití občanů v této lokalitě deset milionů korun. Ústečtí zastupitelé schválili 23. listopadu 1999 přijetí této dotace a již druhý den byl plot zbourán.

Za zhruba třetinu vládní dotace vykoupila radnice tři rodinné domky v bezprostřední blízkosti obecních bytů. Jejich majitelé se z nich pak vystěhovali, z obecních bytů ale odešla i řada Romů. V jednom z vykoupených domků zřídila policie svoji stanici, v níž však trvale policisté nesídlí, jen sem podle potřeby docházejí. V dalším domku otevřela komunitní centrum společnost Člověk v tísni, která zde začala pořádat programy pro místní romské děti. Zbytek dotace radnice rozdělila na rekonstrukci sociálních bytů a různé sociální projekty. I přes zmizení plotu ale nevraživost mezi oběma skupinami obyvatel v lokalitě přetrvává.

Kauza měla i některé soudní dohry. V prosinci 2001 například pražský vrchní soud zamítl žalobu obyvatelky Matiční ulice Gizely Lackové na místní samosprávu. Žena žijící v domě s obecními byty požadovala omluvu a 100.000 korun za to, že výstavbou plotu v Matiční ústečtí představitelé poškodili její čest a důstojnost.

Radnice ústecké čtvrti Neštěmice chce nyní zbourat nájemní domy, ve kterých žili většinou Romové. Ve dvou nájemních obecních domech dnes už téměř nikdo nebydlí. Starostka Neštěmic Liana Wagnerová ČTK řekla, že jedinou komplikací bránící demolici je vlastnictví třetího opuštěného domu, který městu nepatří. Místo chce radnice nabídnout ke komerčnímu využití.

Wagnerová uvedla, že radnice už delší dobu nájemníkům z domů neprodlužuje nájemní smlouvy. Jeden dům je neobydlený a zazděný, druhý je téměř celý také nepřístupný. Vít Kučera ze společnosti Člověk v tísni, která má v Matiční ulici nízkoprahové centrum, ČTK řekl, že lidé se z domů odstěhovali hlavně do ubytoven, ústecké čtvrti Předlice nebo do sousední ulice Nový svět. Obě místa jsou označována za takzvané sociálně vyloučené lokality.

Podle starostky současný majitel třetího domu s ním nic nedělal. Je ho údajně ochotný prodat, ale za vysokou částku, kterou radnice dát nechce, protože by ještě musela platit náklady na demolici. Pokud se přeci jen podaří budovy zbourat, místo by mohlo podle radnice sloužit ke komerčnímu využití, například jako místo pro autosalony, které jsou v jeho sousedství hned dva.

Ředitel ústecké městské policie Pavel Bakule uvedl, že se změnila i bezpečnostní situace v Matiční ulici. Protože tam téměř nikdo není, strážníci tam prý nemají skoro nic na práci. Městská policie má v ulici služebnu v jednom z domů, který vykoupila za peníze od státu radnice, ale hodlá ji příští rok zrušit a přesunout do domu Corco v Krásném Březně. Wagnerová uvedla, že stížnosti od starousedlíků samozřejmě stále na radnici chodí. "Ale máme místa, kde je dnes situace mnohem horší," uvedla.

Kučera tvrdí, že během let, co v ulici působí jejich centrum, se podařilo vyřešit i některé problémy tamních lidí, převážně Romů. Podle něho se podařilo hlavně zamezit zadlužení lidí u lichvářů. Zároveň dodal, že mnozí z nich sice nejsou postiženi lichvou, která je nezákonná, ale mají dluhy u různých kreditních společností, které sice působí legálně, ale jejich činnost má na lidi podobný dopad, protože jsou v neustálé spirále dluhů.

Míní, že pokroku se podařilo dosáhnout v některých sociálně vyloučených rodinách nejen z Matiční ulice, ale i jiných ústeckých čtvrtích. Terénní pracovníci například do rodin docházejí děti doučovat, což jim zlepšuje prospěch. Existují i případy, kdy se takové děti dostaly na střední školy, ačkoli žádný není přímo z Matiční ulice.

ROMEA, ČTK
ROMEA

 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one